Biologie
Biologie
Bios= živý
Logos= věda
Biologie= věda, která zkoumá formy a vlastnosti živých soustav, vztahy mezi nimi a vztahy k neživé přírodě
živá příroda se skládá z organismů
organismus= ohraničená soustava
Všechny organismy mají určité vlastnosti společné= obecné vlastnosti
OBECNÉ VLASTNOSTI ORGANISMŮ
1) Chemické složení
- všechny organismy obsahují tyto látky:
cukry, tuky, bílkoviny, nukleonové kyseliny
2) Vysoká organizovanost a účelové uspořádání
- vše je kde má být
Bios= živý
Logos= věda
Biologie= věda, která zkoumá formy a vlastnosti živých soustav, vztahy mezi nimi a vztahy k neživé přírodě
živá příroda se skládá z organismů
organismus= ohraničená soustava
Všechny organismy mají určité vlastnosti společné= obecné vlastnosti
OBECNÉ VLASTNOSTI ORGANISMŮ
1) Chemické složení
- všechny organismy obsahují tyto látky:
cukry, tuky, bílkoviny, nukleonové kyseliny
2) Vysoká organizovanost a účelové uspořádání
- vše je kde má být
3) Látkový a energetický metabolismus
- látková přeměna- organismy z prostředí přijímají, ale i vydávají energie a látky
- látková přeměna- organismy z prostředí přijímají, ale i vydávají energie a látky
4) Dráždivost a pohyb
- změny prostředí, které by mohly vyvolat porušení homeostázy (=stálé vnitřní prostředí) způsobí dráždění, pohyb= reakce na narušení homeostázy
5) růst a vývoj
- každý organismus vznikl z jedné buňky
růst= zvětšování buněk, diferenciace= rozrůznění, specializace
vývoj= ontogeneze= vývoj jednotlivce- sled událostí od početí po smrt
6) rozmnožování a dědičnost
- všechny dceřiné organismy dědí základní vlastnosti, typické pro daný druh, nositelkami jsou nukleové kyseliny: DNA a RNA
7) schopnost vyvíjet se
-filogeneze= vývoj druhu, probíhá od vzniku druhu
vývoj je umožněn: pohlavním rozmnožováním, vlivy vnějšího prostředí, mutací
všechny organismy jsou vysoce organizované soustavy a jsou uspořádány hierarchicky.
atom->molekula->makromolekula->makromolekulární celek->organely->buňky->tkáň/pletivo->orgán->orgánová soustava->ORGANISMUS
Buňka
=základní stavební a funkční jednotka každého organismu
a) Prokaryotní buňka
buněčná stěna- chrání buňku+udává tvar
cytoplazmatická membrána- odděluje vnitřní a vnější prostor buňky
SEMIPERMEABILNÍ= polopropustná
cytoplazma- rosolovitá hmota- jsou v ní organely
nukleoid= 1 chromozom DNA
ribozomy- tvorba proteinů=bílkovin
b) Eukaryotní buňka
endoplasmatické retikulum
-drsné (osahuje ribozomy)
-hladké (žádné ribozomy-> cholesterol..další látky)
Golgiho aparát (komplex)
postsyntetická úprava bílkovin..
úprava látek v endoplasmatickém retikulu
Mitochondrie
-probíhá buněčné dýchání -> *energie
(štěpení energetických látek za *energie)
ATP= forma energie
ADENOSINTRIFOSFAT
Plastidy chloroplasty –zelení barvivo- chlorofyl (pouze v rostlinných)
leukoplasty –zásobní látky (škrob, tuky..)
chromoplasty –obsahují barvivo
Lyzozomy
váčky, které obsahují trávicí enzymy
živočichové
Vakuola
zásobárna vody a trávicích enzymů (rostlinná buňka)
Cytoskelet
,,vnitřní kostra buňky“
soubor bílkovin, který drží tvar buňky
mikrotubulů vzniká dělicí vřeténko nezbytné pro dělení buňky
Buněčná stěna
ochrana buňky, drží tvar
skládá se z celuosy= polysacharid
do buněčné steny se mohou ukládat různe organické i anorganické látky-> ty mění vlastnosti
např. LIGNIN -> stěna zdřevnatí
Chromozom a DNA
jsou obsaženy v jádře
je kryto jadernou blánou, vnitřek- chromozomy
v jádře každé tělní buňky je stejný počet chromozomů (u nás 46 chromozomů- 23 párů= plná sada chromozonů= DIPLOIDNÍ stav 2n)
V jádře pohlavní buňky je jich přesně polovina (23 chromozomů= HAPLOIDNÍ stav n)
Stavba chromozomů
chromozomy se nacházejí v nedělící se buňce v jádře v despiralizovaném stavu rozmotaném stavu, nazývají se chromatin
když se buňka začne dělit, spiralizují se (zmenší)
Chromatin je tvořen DNA a bílkovinami (nejdůležitější= HISTONY)
p raménko
2 chromatidy
Telomera= koncová část
raménka
q raménko
DNA = deoxyribonucleic acid
DEOXYRIBONUKLEOVÁ KYSELINA
má tvar dvoušroubovice a je tvořena dvěma POLYNUKLEOTIDOVÝMI řetězci
Základní stavební jednotkou DNA= NUKLEOTID
3 složky nukleotidu
1) cukr u DNA= Deoxyribóza (pětiuhlíkatý sukr)
2) dusíkatá báze
3) fosfát= zbytek kyseliny Trihydrogenfosforečné (H3PO4)
- změny prostředí, které by mohly vyvolat porušení homeostázy (=stálé vnitřní prostředí) způsobí dráždění, pohyb= reakce na narušení homeostázy
5) růst a vývoj
- každý organismus vznikl z jedné buňky
růst= zvětšování buněk, diferenciace= rozrůznění, specializace
vývoj= ontogeneze= vývoj jednotlivce- sled událostí od početí po smrt
6) rozmnožování a dědičnost
- všechny dceřiné organismy dědí základní vlastnosti, typické pro daný druh, nositelkami jsou nukleové kyseliny: DNA a RNA
7) schopnost vyvíjet se
-filogeneze= vývoj druhu, probíhá od vzniku druhu
vývoj je umožněn: pohlavním rozmnožováním, vlivy vnějšího prostředí, mutací
všechny organismy jsou vysoce organizované soustavy a jsou uspořádány hierarchicky.
atom->molekula->makromolekula->makromolekulární celek->organely->buňky->tkáň/pletivo->orgán->orgánová soustava->ORGANISMUS
Buňka
=základní stavební a funkční jednotka každého organismu
a) Prokaryotní buňka
buněčná stěna- chrání buňku+udává tvar
cytoplazmatická membrána- odděluje vnitřní a vnější prostor buňky
SEMIPERMEABILNÍ= polopropustná
cytoplazma- rosolovitá hmota- jsou v ní organely
nukleoid= 1 chromozom DNA
ribozomy- tvorba proteinů=bílkovin
b) Eukaryotní buňka
endoplasmatické retikulum
-drsné (osahuje ribozomy)
-hladké (žádné ribozomy-> cholesterol..další látky)
Golgiho aparát (komplex)
postsyntetická úprava bílkovin..
úprava látek v endoplasmatickém retikulu
Mitochondrie
-probíhá buněčné dýchání -> *energie
(štěpení energetických látek za *energie)
ATP= forma energie
ADENOSINTRIFOSFAT
Plastidy chloroplasty –zelení barvivo- chlorofyl (pouze v rostlinných)
leukoplasty –zásobní látky (škrob, tuky..)
chromoplasty –obsahují barvivo
Lyzozomy
váčky, které obsahují trávicí enzymy
živočichové
Vakuola
zásobárna vody a trávicích enzymů (rostlinná buňka)
Cytoskelet
,,vnitřní kostra buňky“
soubor bílkovin, který drží tvar buňky
mikrotubulů vzniká dělicí vřeténko nezbytné pro dělení buňky
Buněčná stěna
ochrana buňky, drží tvar
skládá se z celuosy= polysacharid
do buněčné steny se mohou ukládat různe organické i anorganické látky-> ty mění vlastnosti
např. LIGNIN -> stěna zdřevnatí
Chromozom a DNA
jsou obsaženy v jádře
je kryto jadernou blánou, vnitřek- chromozomy
v jádře každé tělní buňky je stejný počet chromozomů (u nás 46 chromozomů- 23 párů= plná sada chromozonů= DIPLOIDNÍ stav 2n)
V jádře pohlavní buňky je jich přesně polovina (23 chromozomů= HAPLOIDNÍ stav n)
Stavba chromozomů
chromozomy se nacházejí v nedělící se buňce v jádře v despiralizovaném stavu rozmotaném stavu, nazývají se chromatin
když se buňka začne dělit, spiralizují se (zmenší)
Chromatin je tvořen DNA a bílkovinami (nejdůležitější= HISTONY)
p raménko
2 chromatidy
Telomera= koncová část
raménka
q raménko
DNA = deoxyribonucleic acid
DEOXYRIBONUKLEOVÁ KYSELINA
má tvar dvoušroubovice a je tvořena dvěma POLYNUKLEOTIDOVÝMI řetězci
Základní stavební jednotkou DNA= NUKLEOTID
3 složky nukleotidu
1) cukr u DNA= Deoxyribóza (pětiuhlíkatý sukr)
2) dusíkatá báze
3) fosfát= zbytek kyseliny Trihydrogenfosforečné (H3PO4)
Dusíkaté báze
2 skupiny:
Purinové –adenin
-quanin
Pyrimidinové
- cytosin
- uracil (nenachází se v DNA, ale v RNA)
- thymin
základem řetězce= cukr-fosfátová kostra
mezi dusíkatými bázemi se vytváří vodíkové můstky- spojuje řetězce dohromady
C+G (cytosin+ quanin) spojují se 3 vodíkovými můstky
A+T (adenin+ thymin) pouze 2 vodíkové můstky
5. konec- fosfát
3. Konec OH skupina
rostlinná:
plastidy, vakuoly, buněčná stěna
živočišná:
lysozomy
řetězce jsou antiparalelní- mají opačnou polaritu
2 skupiny:
Purinové –adenin
-quanin
Pyrimidinové
- cytosin
- uracil (nenachází se v DNA, ale v RNA)
- thymin
základem řetězce= cukr-fosfátová kostra
mezi dusíkatými bázemi se vytváří vodíkové můstky- spojuje řetězce dohromady
C+G (cytosin+ quanin) spojují se 3 vodíkovými můstky
A+T (adenin+ thymin) pouze 2 vodíkové můstky
5. konec- fosfát
3. Konec OH skupina
rostlinná:
plastidy, vakuoly, buněčná stěna
živočišná:
lysozomy
řetězce jsou antiparalelní- mají opačnou polaritu
Gen
- je úsek DNA který nese informaci pro tvorbu určité bílkoviny
-středně dlouhý gen je tvořen cca 1500 páry nukleotidů (DNA ma cca 3 miliardy nukleotidů)
Stavba genu
exon je úsek genu nesoucí informaci pro tvorbu bílkovin
intron je úsek, který informaci neobsahuje (při transkripci vystřižen)
exon je úsek genu nesoucí informaci pro tvorbu bílkovin
intron je úsek, který informaci neobsahuje (při transkripci vystřižen)
Mitóza (= buněčné dělení)
Dělení buňky při kterém z jedné diploidní mateřské buňky 2n
vznikají 2 diploidní buňky dceřiné.
(interphase, prophase, pometaphase, metaphase, anaphase)
A) KARYOKINEZE
-rozdělení jádra
B) CYTOKINEZE
-dělení celé buňky (v cytoplazmě se udělá ,,přepážka“)
1) PROPHASE
zaniká jaderná blána, spiralizace chromozomů, z mikrotubulů vzniká dělící vřeténko
2) METAFÁZE
chromozomy se centromerou připojují na dělící vřeténka, rovnají se do ekvatoriální roviny- je jich 46 (chromozomů)
3) ANAFÁZE
chromozomy se v místě centromery rozdělí na dvě chromatidy (jedno chromatinové chromozony) jsou přitahovány dělícím vřeténkém, které se zkracuje k opačným pólům (ke každému 46 jedno chromatinových chromozomů).
Dělení buňky při kterém z jedné diploidní mateřské buňky 2n
vznikají 2 diploidní buňky dceřiné.
(interphase, prophase, pometaphase, metaphase, anaphase)
A) KARYOKINEZE
-rozdělení jádra
B) CYTOKINEZE
-dělení celé buňky (v cytoplazmě se udělá ,,přepážka“)
1) PROPHASE
zaniká jaderná blána, spiralizace chromozomů, z mikrotubulů vzniká dělící vřeténko
2) METAFÁZE
chromozomy se centromerou připojují na dělící vřeténka, rovnají se do ekvatoriální roviny- je jich 46 (chromozomů)
3) ANAFÁZE
chromozomy se v místě centromery rozdělí na dvě chromatidy (jedno chromatinové chromozony) jsou přitahovány dělícím vřeténkém, které se zkracuje k opačným pólům (ke každému 46 jedno chromatinových chromozomů).
Náhledy fotografií ze složky Biologie
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář