Travsoni

 ZÁKLADY LITERÁRNÍ VĚDY

literatura= písemnictví (litera= písmeno)

Literatura:

Jednací písemnictví – protokoly, smlouvy..
umělecká literatura - poezie, romány, povídky..
odborná literatura (naučná) – učebnice, odborné publikace..

výrazový prostředek literatury = jazyk

společenské funkce literatury:
poznávací - poznáváme krajiny, charaktery..
výchovná
estetická – umělecké působení literatury
citové působení


Vědy o literatuře

1) literární teorie = věda o podstatě literatury, literárních žánrech

2) literární historie = o autorech a jejich dílech

3) literární kritika = hodnocení děl, rozbory literárních děl

Struktura literárního díla

-tématika (o čem dílo je)
  ->hlavní + vedlejší

-motiv (nejmenší částečka díla) –babiččin kapsář
 
-postavy
   ->hlavní + vedlejší
   ->každá má charakter: kladný/záporný
                                           -přímá (konkrétní vlastnosti)
                                           -nepřímá (poznáme z jednání)
                                           -vnitřní (vlastnosti), vnější

-děj (realizuje se v událostech, příběh)

-prostředí
     ->neskutečné/skutečné
     ->určité=podrobně popsané /neurčité
    



Kompozice literárního díla
= výstavba lit. Díla

Dílo se dělí na určité části:
Próza:
díly
kapitoly
odstavce

Poezie:
zpěvy
sloky
verše

kategorie času
1) chronologický = autor vypráví příběh v časovém sledu, jak se odehrával
2) retrospektiva = v některých částech se autor vrací do minulosti

řeč vypravěče
er forma – dílo ve třetí osobě
ich forma – dílo v první osobě č. j.
řeč postav – přímá řeč (jedna postava- monolog) (dvě a více- dialog)

Jazyk díla
Funkce:
sdělná- autor nám něco sděluje
estetická- nějak na nás působí (umělecký prostředek)

základem= spisovná čeština
 Autor může používat i další plány jazyka. (slang, profesionalismy, obecná čeština, nářečí..)

Využití jazyka má vždy funkci:
-charakterizační->snaží se přiblížit dobu, charakter postavy, prostředí

Obrazná pojmenování
(tropy)

epiteton= básnický přívlastek (růžový večer)
metafora= přirovnání na základě vnější podobnosti
metonymie= na základě věcné souvislosti
personifikace= zosobnění
paralelizmus= dva jevy vedle sebe (strom květ nese, dokud neuchřadne, lilie voní, dokud neuvadne)
antiteze= přirovnání protikladu (od někudy kůň vyjíždí, on nevyjíždí, on větrem letí)
synekdocha= část označená celkem a obráceně (vrátil se pod rodnou střechu)
eufemismus= zjemnění
ironie= zesměšněn, užití opačného významu
hyperbola= nadsázka
sarkasmus= zesílená ironie (v satirách)
alegorie= jinotaj (báje)
oxymoron= protimluv
Syntaktické prostředky
(figury) =zvláštnosti větné stavby

1) opakují se nám slova ve verších= epizeuxis
Utichly továrny, utichly ulice.
2) opakování slov na počátku veršů= anafora
Na břehu řeky Svatky kvete rozrazil, na břehu řeky Svratky roste nízká tráva.
3) opakování slov na konci verše= epifora
Co to máš na té tkaničce, na krku na té tkaničce?
4) opakování slov na konci i na začátku verše= epanastrofa
A nazván Volžanem po vychování, po vychování u matky Volhy.


ŽÁNRY
žánr= literární druh

1) epické žánry
-má děj, příběh je vyprávěn v časových a příčinných souvislostech

a) malá epika
     příběh- jednoduchý
     bajka- vystupují zde zvířata, plyne ponaučení
b) střední epika
     báje- mýtus – vystupují zde bohové, bývají základem starověkých národů
 mytologie= soustava mýtů, starořecká mytologie, česky bájosloví
      pověst- pověsti národní- Praotec Čech, kněžna Libudše
                  - pověsti místní- ???? hradu
                  - staré pověsti české- A. Jirásek
      pohádka- vítězí dobro nad zlem, uplatnění fantazie, časově a místně neurčené, pohádky odráží touhu lidí po dobru a svobodě. (K. J. Erben, B. Němcová –sběratelé pohádek) pohádky jsou anon
      moderní pohádky- J. Werich- Fimfárum
      povídka- určitá událost
                    - 1 linie
                    - 1-2 hl. postavy a málo postav
                    - lze určit čas a místo
      novela- hlavní dějová linie
                  - rychlejší dějový pád- dramatičtější
c) velká epika
    epos- veršovaný, líčí řadu událostí kolem hl. hrdiny
            - oslavuje hrdinu
            - popisné části
            - do 18. Století významný literární žánr
            - druhy:
       ->hrdinský
       ->náboženský
       ->historický
 
    román- próza, hl. dějová+ vedlejší dějová linie
               - mnoho postav
               - druhy:
                  dobrodružný
                  historický
                  milostný
                  společenský
                - v 19. Století, ve 20. Století- ?????? odernismus