Fyzika
1) úvod: metody, význam fyziky
2) kinematika hmotného bodu: druhy pohybu, hmotnost, zrychlení
3) dynamika hmotných bodů: síla, Newtnovy zákony
4) mechanická práce a energie
5) gravitační pole
6) mechanika tuhého tělesa: moment síly, skládání sil
7) mechanika kapalin a plynů: tlak, Archimédův zákon
8) mechanické kmitání a vlnění
9) akustika
Fyzikální veličiny
základní:
hmotnost m kg
délka d m
čas t s
termodynamická
teplota T K
el. Proud I A
látkové množství
n mol
svítivost I cd
Odvozené:
hustota ro= m/V
/ro/ kg/m3 = kg* m -3
rychlost v= s/t
/v/= m/s= m* s -1
Tělesa:
Pevná
Kapalná
Plynná
Molekula= částice látky- dva a více atomů
atom= jádro + obal
Pohyb
posuvný
otáčivý
složený
podle trajektorie= křivka, po které se těleso pohybuje
přímočarý
křivočarý
podle rychlosti
rovnoměrný –konstantní rychlost (stálá rychlost)
nerovnoměrný
Archimédův zákon
Fvz= V * ro * g
Ohmův zákon
R= U/I
Obsah, metody a význam fyziky
fyzika-řecký původ =příroda
vycházejí z ní obory (vědy)- biologie, zeměpis, astrologie
- je přírodní věda
- zkoumá nejobecnější zákony přírody, které platí pro živou i neživou přírodu, tělesa kolem nás, pro naši Zemi, Sluneční soustavu, celý vesmír
zkoumá mechanický pohyb, strukturu látek, tepelné, elektrické jevy, vysvětluje jevy každodenního života..
dělení fyziky podle metod práce, které používají fyzikové
a) experimentální
-pokusy,
-zabývá se pozorováním jevů, které probíhají v přírodě samovolně nebo jsou vyvolány při plánovaném pokusu, zabývá se měřením fyzik. veličin, v laboratořích používá přístroje a zařízení
b) teoretická
-hledá obecné zákony, stanovuje principy, používá myšlenkové konstrukce a matematický aparát
dělení fyziky podle zkoumaných jevů
1) mechanika (pohyby, změny polohy tělesa..)
2) dynamika (působení síly na těleso)
3) akustika (zvuk)
4) optika (čočky, světelné jevy, zrcadla..)
5) elektřina (elektrický náboj, proud..)
6) magnetismus (magnety, působení mag. Pole na tělesa)
7) jaderná fyzika (složení atomového jádra)
8) astrofyzika, astronomie (vesmír)
9) molekulová fyzika (struktura a složení molekul)
10) termodynamika (přeměny energie, přenosy z jednoho tělesa na druhé)
Význam fyziky
-tvoří základ všech přírodních a technických věd
-má význam pro přenos informací, elektronice, dopravě, energetice, strojírenství, zdravotnictví…
Soustava fyzikálních veličin a jednotek
vyjadřují vlastnosti a změny těles, výsledky pozorování a měření
každá fyzikální veličina má svůj název, značku (první písmeno angl. Názvu)
hodnotu (velikost), jednotku
v=15 m/s
F= 5 N
soustava obsahuje základní fyzikální veličiny a základní jednotky
ostatní veličiny a jejich jednotky se určují pomocí veličinových stavů a základních jednotek
Metody měření
1) přímé metody
hodnoty odečteme přímo na stupnici měřidla (teploměr)
2) nepřímé metody
hodnotu veličiny určíme z fyzikálního vztahu, do kterého dosadíme hodnoty změřených fyzikálních veličin (pomocí vzorců)
3) absolutní metody
hodnotu měřené fyzikální veličiny určíme přímo v příslušné jednotce (ampérmetr, voltmetr)
4) relativní (srovnávací) metody
spočívají ve srovnání měřené veličiny s normálem (etalonem)
Měření fyzikálních veličin
1) Příprava
volba měřicí metody, pomůcky, postup
2) Vlastní měření
podle návodu
3) Zpracování výsledku
vlastní protokol
Chyby měření
-vznikají nepřesností přístrojů
-nedokonalostí našich smyslů a změnami podmínek při měření
a) Hrubé
+ vznikají při nepozornosti, únavě, hodnota měření se velmi liší od
ostatních, můžeme z měření vyloučit
b) Systematické
+ způsobeny nevhodně zvolenou metodou, chybou měřícího přístroje,
vyskytují se pravidelně, odstraníme je volbou jiné metody nebo
výpočtem
c) Náhodné
+ vyskytují se nepravidelně, lze je zahrnout do výsledku
Při měření získáme nejpravděpodobnější hodnotu měřené veličiny.
Určení hodnoty fyzikální velčiny
- výpočtem
- měřením
A)